Tenerife část I.

by - 4:43 PM


Tenerife byl takový malý nevšední ráj na Zemi. Alespoň pro mě. Žádné přecpané pláže se slamněnými slunečníky, žádný turistický resort plný zaměstnanců, co kolem vás poskakují, žádná tržiště, kde se vám neustále snaží vnutit vše od žabek až po imitace drahých kabelek. Náš trip po Tenerife byl dočista jiný a předčil všechna moje očekávání. Drsná suchá krajina střídala štíty hor, které se tyčily všude kolem. Černé písečné pláže kontrastovaly s průzračně modrou vodou oceánu, na který byl občas výhled narušený spoustou černých útesů a jindy zase tak klidný, že nebylo poznat kde končí voda a začíná nebe. Na jedné straně vyprahlá půda v kráteru obrovské sopky el Teide a na té druhé malá tichá městečka plná rozkvetlých stromů, parky bohatě prorostlé exotickou zelení i velkoměsto Santa Cruz de Tenerife, kde nechyběly turistické a kulturní památky. A to všechno vměstnané na ostrůvku o rozloze 2000 Km², což jsou pro představu tak 4 Prahy. 


Ostatně přesně pro ty přírodní kontrasty jsme na tohle místo přijely. V krajině kde se reprezentují všechny 4 živly v tak silné podobě, jsme chtěly hledat nejen samy sebe, ale taky odpuštění, novou energii, inspiraci a osvobození. Sopka jako oheň, moře jako voda, vyprahlá půda i zelené stromy jako země a čerstvý vzduch všude kolem tvořily ideální místo pro vnitřní rozvoj. A tak to nebyla jen tak nějaká obyčejná dovolená. Byl to pobyt plný tance, jógy, poznávání nových lidí, a odhalování vnitřního já, které je v rychlém životě ve velkoměstě tolik potlačováno a tak zoufale touží po troše prostoru pro sebevyjádření. Tohle byl ten prostor. A byl celkem velkej.


Sešlo se nás tady za stejným účelem asi patnáct. Patnáct mladých lidí z různých koutů světa, připraveni na tři týdny otevřít mysl novým poznatkům a odevzdat se novým zkušenostem. Bydleli jsme v Asociacion Manantial de Tara, což byla taková oáza klidu na severovýchodě tohohle divokého ostrova. Zde jsme si denně užívali čerstvého zdravého jídla, ranní jógy, meditace, lekcí tance, učení o léčitelství i tradičních čínských metodách a očistných rituálů. Musím říct, že tak silná pouta, jaká jsme stihli za tu krátkou dobu navázat, se jen málokdy najdou v každodenním životě. Tam totiž nemáme čas na hluboké rozhovory o opravdovém smyslu našeho života nebo o našich vášních a nejtajnějších přáních včetně strachu z jejich nenaplnění. Tady bylo jedno kdo co dělá za práci nebo co studuje, byli jsme prostě cestovatelé - každý na své vlastní spirituální cestě. Každý někde jinde a přitom všichni spolu na jednom místě. Přála bych si, aby víc lidí navazovalo takovéhle hluboké porozumnění s prakticky cizími lidmi. A to bez hospod, piva a promarněných nocí strávených v baru, protože i když se nejdřív může zdát, že nás tyhle věci spojují, tak nás v závěru nejvíc limitují a rozdělují.


Tenerife se pro mě v mnoha směrech stalo velkým zdrojem inspirace. Směs povídání si se zajímavými lidmi, naslouchání jejich životních příběhů, improvizované tančení v noci na pláži za zvuku bubnů a praskajícího ohně, procházky po barevném městečku Arafo a týdny sebereflexe ve mně vyvolaly tolik pocitů a nápadů, že jsem se nemohla dočkat až se vrátím zpět domů a budu je všechny moct zrealizovat. Tady se zrodily první myšlenky na tenhle blog i můj online obchůdek Tribe. Tady jsem si uvědomila, jak moc chci hlouběji porozumnět lidské mysli a ujistila se v oboru psychologie, který jsem už tou dobou dva roky studovala. Tady jsem se taky upevnila v přesvědčení, že příroda má neskutečnou sílu léčit a k tomu jsem se seznámila se spoustou technik jak těchto léčivých sil využívat. Byla to pro mě důležitá cesta, která přinesla tisíce nových poznatků a to hlavně o mně samé - o tom kdo jsem a proč jsem tady. O některé z těchto poznatků bych se s vámi chtěla podělit v části II. 






You May Also Like

0 comments